5. 3. 2024 publikovaly The New York Times výbušnou zprávu, že Subkomise pro kvartérní stratigrafii (Subcommission on Quaternary Stratigraphy, SQS, jedno z těles nadřazené Mezinárodní stratigrafické komise) odmítla uznat antropocén jako novou geologickou epochu. Návrh připravený a prosazovaný Pracovní skupinou pro antropocén (Anthropocene Working Group, AWG) určoval jako počátek epochy antropocénu 50. léta 20. století, epochu tzv. Velkého zrychlení, a obsahoval též návrh na umístění základního stratigrafického bodu (Global Boundary Stratotype Section and Point) do sedimentů kanadského jezera Crawford. Hlasovalo celkem 18 členů SQS, z toho 12 proti tomuto návrhu.
Geolog Philip Gibbard (University of Cambridge) se snaží prezentovat výsledky hlasování jako ukončení debaty: “There are no outstanding issues to be resolved. Case closed.” Zatím to ale spíš vypadá, že debatu toto dění důkladně rozvířilo. Ředitel SQS, Jan Zalasiewicz (University of Leicester), shodou okolností též člen AWQ a jeden z výrazných proponentů antropocénu jako geologické epochy, již vydal tiskové prohlášení, kde informoval, že podal žádost o anulování výsledků hlasování z procesuálních důvodů – zdá se, že celé věci příliš nepomohl předčasný únik informací o výsledcích hlasování do médií.
Hlasování představuje důležitý moment v diskusi o tzv. dlouhém antropocénu, což je perspektiva, podle které potřebujeme v debatách o antropocénu zohlednit mnohem delší časovou škálu, jelikož antropocenní proměny planety začaly již v době kolem počátků zemědělství. Tento pohled, známý např. od Williama Ruddimana (Early Anthropocene Hypothesis), byl v rámci AWG zastoupen menšinově, nyní však dostává nový impuls. Jedním z důležitých hlasů přimlouvajících se aktuálně za tento způsob pohledu je geolog Erle C. Ellis, spoluautor konceptu anthromů (spolu s N. Ramankuttym) a ředitel Anthroecology Lab (University of Maryland, Baltimore County). Ellis rezignoval na členství AWG po čtrnácti letech působení v r. 2023, přičemž za jeden z hlavních důvodů své rezignace označil příliš úzké chápání antropocénu a marginalizaci disentních hlasů v rámci této pracovní skupiny. Ellis je jedním z hlavních proponentů teze, že antropocén je vhodnější chápat nikoli jako geolegickou epochu, ale jako geologickou událost. A zatímco mnozí členové AWG vnímají (pochopitelně) výsledky hlasování jako prohru a veliké zklamání, Ellis se minimálně na úrovni veřejných prohlášení snaží o optimističtější tón:
