Kniha Karolíny Pauknerové odhaluje variabilitu způsobů, jak se paměť stává součástí krajiny, sedimentuje v ní, reprodukuje se i mizí. Na několika příkladech – okolí příbramské silnice, vzpomínání na zaniklé osídlení v pohraničí, megalitické stavby v jižních Čechách – představuje krajinu jako proces, který je spoluutvářen pamětí stejně jako zapomínáním. Být v krajině s sebou nese přemýšlení o paměti, ponoření se do uplynulého času, zakoušení jeho stop i jejich absencí. Bez tohoto ponoření není možné porozumět ani krajině, ani paměti v ní ukryté.
Latest from Blog
Makroekoložka Anna Tószögyová s dvěma dalšími kolegy z Centra pro teoretická studia, Davidem Storchem a Janem...
Prezenční část mikrocertifikátového vzdělávacího programu Antropocén byla právě zahájena! Po prvním dnu bohatých diskusí a přednášek...
S radostí oznamujeme, že v nakladatelství Academia vyšla nová kniha autorského kolektivu Centra pro teoretická studia...
5. 3. 2024 publikovaly The New York Times výbušnou zprávu, že Subkomise pro kvartérní stratigrafii (Subcommission...
Letní škola Antropocén: Současný svět v transdisciplinární perspektivě proběhne v roce 2024 ve formě mikrocertifikátového vzdělávacího...